Předmět charakterizuje jednotlivé skupiny nových konstrukčních materiálů. Vedle vývoje a fyzikální podstaty těchto materiálů jsou uvedeny nejpoužívanější typy nově vyvinutých materiálů, jejich základní charakteristiky a mechanické vlastnosti. Jsou prezentovány i jejich technologické možnosti, konstrukční použitelnost a způsoby jejich značení.

Vývoj, výroba a trh nových materiálů
Moderní technologie hutnictví železa a oceli
Značení materiálů dle evropských norem
Moderní oceli masové spotřeby
Materiály pro automobilový průmysl
Vysokopevné a vysocelegované oceli, superslitiny
Lehké kovy a jejich slitiny
Materiály vyráběné práškovou metalurgií
Amorfní, nanokrystalické a mikrokrystalické kovové materiály
Keramické materiály
Polymerní materiály
Kompozity
Biomateriály, supravodivé materiály, superplastické materiály, materiály s tvarovou pamětí

Stanovení ideální pevnosti
Moderní technologie hutnictví železa a oceli a Značení materiálů dle evropských norem
Moderní oceli hromadné spotřeby
Vysokopevné a vysokolegované oceli, superslitiny
Keramické materiály
Polymerní materiály
Povrchové úpravy a vrstvy

Skriptum JANOVEC, Jiří, Jiří CEJP a Josef STEIDL. Perspektivní materiály. Vyd. 3. přeprac. Praha: Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2008. ISBN 978-80-01-04167-3
Periodikum Advanced materials. Weinheim: Wiley-VCH, 1989-. ISSN 0935-9648 (print).

Písemná část zkoušky

- 30 minut
- musí být splněna minimálně na 50 %

Ústní část zkoušky

Po splnění písemné části zkoušky probíhá ústní zkouška.